| předpoklady | pracovní činnost | učební plán | literatura | uplatnění | externí studium |

Externí studium - studium při zaměstnání

Přání dozvědět se něco o hodinářství často projeví i dospělí. Bývají to lidé, kteří se vyučili v jiném oboru, maturovali na gymnáziu či dokonce absolvovali vysokou školu. Zajímají se o hodiny a hodinky nebo mají možnost pracovat v hodinářské firmě. Pro takovéto zájemce každoročně otevíráme studium při zaměstnání.

Studium trvá zhruba rok. Frekventanti přijíždí zpravidla jednou za dva týdny na pátek odpoledne a sobotu. Narozdíl od studia denního si studijní náklady (do 30. tisíc Kč) musí hradit sami.

Na závěr kurzu dostanou všichni osvědčení o absolvování. Kdo je šikovný, může se přihlásit k závěrečné zkoušce se žáky denního studia a získat výuční list.

Zájem o kurz je větší, než jsou naše možnosti.

Nyní PŘIJÍMÁME PŘIHLÁŠKY POUZE DO POŘADNÍKU.

¨ Kdo se chce přihlásit, ať pošle vyplněnou PŘIHLÁŠKU na jondracek@seznam.cz.Nic to nestojí a zájemce získá "pořadí".



... Každý kurz navštěvuje někdo ze Slovenska.Mezi frekventanty jsou i ženy.



Ing. Knespl se do hodinařiny "opřel" takovým způsobem, že se stal jedním z nejcennějších a pravidelných dopisovatelů časopisu Watch It, přednášel na výstavě Umění řemesla hodinářského a na několika akcích pořádaných k 600. výročí orloje v Praze, jezdí za hodinařinou do Anglie i Švýcarska, úspěšně rozvíjí svou hodinářskou budoucnost www.knesplmajzlik.com...

Ing. Štefánik se dokonce "vrátil na místo činu" a přednášel v naší škole žákům 3. ročníku o golfových hodinkách, o hodinářském sběratelství, ambasadorech ... Přinesl nám i ukázky ze své sbírky.







Celoroční kurz má tři složky:
· teoretickou výuku – 106 hodin,
· praktickou výuku – 194 hodin,
· odbornou praxi – 1400 hodin.Ta je však nutná pouze pro přihlášku k závěrečné zkoušce pro získání výučního listu.

Teoretická a praktická výuka probíhají na učilišti a odbornou praxi si účastník kurzu musí dohodnout u hodináře.

Náplň teoretické výuky tvoří tyto stěžejní předměty
hodinové stroje
technologie
elektronika hodinových strojů
strojírenská technologie.

Pokud zájemce doloží, že absolvoval výuku některé tématické oblasti ve svém předchozím vzdělávání, je mu uznána (např. absolvent střední průmyslové školy strojnické má automaticky uznanou značnou část předmětu strojírenská technologie).

Hodinové stroje
Historie měření času
1. Základní pojmy měření času - subjektivní vnímání času, čas místní a pásmový, pravý a střední sluneční den, čas hvězdný...
2. Nejstarší způsoby měření času - hodiny sluneční, vodní, přesýpací, ohňové...
3. Počátky mechanických hodin, orloje.
Hodiny a budíky
4. Sestava hodinového stroje - skupinové schéma, význam jednotlivých skupin.
5. Hnací mechanismus - pohon závažím a perem, západkový mechanismus, Mt – diagram.
6. Soukolí - kolo a pastorek, převodový poměr, význam a složení soukolí, dělení na skupiny, výpočet soukolí, příklady uspořádání, třecí spojky.
7. Kostra stroje - nosné a spojovací části, ložiska, čepy.
8. Setrvačkový oscilátor - význam, složení. Věnec, hřídel, vlásek. Regulace.
9. Krok budíku - význam, složení, funkce, provedení...
10. Budící stroj - význam, složení, funkce, druhy, seřízení.
11. Kyvadlový oscilátor - provedení, funkce, doba kyvu, regulace, závěs.
12. Kyvadlové kroky - druhy, krok černoleský a Grahamův, funkce, spojení kroku s kyvadlem.
13. Bicí stroj - druhy, složení, funkce, seřízení.

Hodinky
1. Skupinové schéma, význam jednotlivých skupin.
2. Setrvačka - složení, provedení věnců, vlásky, hřídele, způsoby regulace, regulační systémy ...
3. Kroky hodinek - švýcarský krok, jeho složení, provedení, funkce … Přehled dalších kroků.
4. Uložení - čepy a ložiska, provedení, materiály, nárazuvzdorná uložení.
5. Soukolí - provedení, složení, třecí spojky.
6. Natahovací mechanismus - účel, druhy, složení, funkce.
7. Hnací mechanismus - složení, tvary a materiály per, západkové mechanismy.
8. Nosné a spojovací části. Kalibr. Značka hodinek.
9. Vlivy působící na přesnost kyvů setrvačky - vlivy vnější a vnitřní, vzájemná kompenzace rušivých vlivů.
10. Pouzdra, číselníky, skla, ručky. Vodotěsné hodinky.
11. Datumové a kalendářní mechanismy.
12. Automatický nátah.
13. Stopky, chronografy.
14. Náramkový budíček.
15. Námořní chronometr.
Elektrické a elektronické hodiny
1. Přehled historie a druhů elektrických a elektronických hodin - elekrické nátahy, síťové hodiny, sdružené časové soustavy, spínací a signální hodiny, Secticon, Acutron.
2. Elektromechanické hodiny poháněné setrvačkou.
3. Hodiny a hodinky řízené piezoelektrickou krystalovou jednotkou s ručkovým a číslicovým ukazatelem.


Technologie
1. Základy ručního zpracování kovů - měření a měřidla, upínání, ohýbání, rovnání, stříhání, sekání, řezání, pilování, vrtání, vystružování, řezání závitů, nýtování, vinutí pružin, povrchové úpravy.
2. Hodinářské nástroje a pomůcky - svěrák, pinzety, kleště, svěrky, šroubováky, klíče, výstružníky, pilníky, brsleny, kartáče, kladívka, nýtovací nářadí, pomůcky k mazání.
3. Technická dokumentace – čtení technických výkresů, základní zásady kreslení technických náčrtů …
4. Strojní obrábění - přehled o pracích a strojích.
5. Soustružení na hodinářském soustruhu.
6. Pájení.
7. Čistění hodin - význam, způsoby, čisticí prostředky.
8. Mazání hodin - druhy mazacích prostředků a jejich vlastnosti, způsoby mazání, mazací plán.
9. Opravy hodin - opravy zubů, čepů a ložisek kol a pastorků, opravy západkových mechanismů, opravy třecích spojek, rovnání vlásku, vyvažování a rovnání házivosti setrvačky, odstranění kulhání, postup celkové opravy hodin.
10. Opravy součástek a skupin hodinek - výměna setrvační hřídele, rovnání házivosti a vyvažování setrvačky, odstranění kulhání, opravy a seřizování kroku, opravy a výměna ložisek, práce na rolleru, opravy třecích spojek, opravy per a západkových mechanismů, opravy natahovacích mechanismů, soustružení natahovací a setrvační hřídele ...
11. Postup celkové opravy hodinek
12. Čistění hodinek - význam, čisticí prostředky, strojní a ruční čistění ...
13. Mazání hodinek - význam, mazací prostředky, způsoby, mazací plán, epilamizace.
14. Kontrola hodinek na časovém komparátoru - výhody, druhy přístrojů, postup práce.
15. Opravy číselníků, ruček, pouzder, vsazování skel, zkoušky vodotěsnosti ...
16. Pracoviště hodináře - vybavení nářadím a přístroji, pracovní místo a místnost, osvětlení ...
17. Technika a psychologie prodeje - příjem a evidence oprav, jednání se zákazníkem, zásady skladování a aranžování zboží.
18. Opravy hodinek s doplňkovými mechanismy - s datumem, samonátahem, se stopkami.
19. Základní zásady oprav v elektrických hodinách.
20. Měření - univerzální a speciální měřicí přístroje a práce s nimi, základní el. měření, měření v el. hodinách a hodinkách, měření napájecích článků, měření přesnosti chodu ...
21. Opravy elektromechanických hodin poháněných setrvačkou.
22. Opravy hodin a hodinek řízených piezoelektrickou krystalovou jednotkou - postup opravy, vyhledávání závad ...


Elektronika hodinových strojů
1. Zákl. elektrické veličiny.
2. Zdroje el. napětí , primární a sek. články...
3. El. odpor, Ohmův zákon ...
4. El. práce a výkon
5. El. proud a magnetismus, indukce, cívky, transformátory ...
6. Polovodiče, jejich vodivost, dioda, tranzistor, zapojení, tr. jako spínač ...
7. Stříd. proud, třífázový proud, rozvody stř. proudu... 8. Rozdělení a druhy součástek elektrotechniky a jejich značení a provedení.
9. Měřidla a měření.
10. Napájecí články používané v hodinářství.
11. Obvody elektromechanických hodin.
12. Elektronické oscilátory.
13. Obvody hodin a hodinek řízených piezoelektrickou krystalovou jednotkou.
14. Elektromechanické měniče.
15. Optoelektronické zobrazovací jednotky.
16. Konverzní napájecí systémy.
17. Elektroakustické měniče.
18. Přenos časové informace rádiovými signály.


Strojírenská technologie

Obsah učiva je zaměřen na základní poznatky o technických materiálech a jejich vlastnostech a použití se zaměřením na použití v hodinářství.

1. Rozdělení technických materiálů, základní vlastnosti technických materiálů.
2. Železné materiály.
3. Neželezné kovy – těžké, lehké.
4. Drahé kovy - zlato, stříbro, platina, jejich vlastnosti a použití, ryzost a její zkoušení, míry a váhy, úřední značky.
5. Materiály používané při výrobě hodin a hodinek.
6. Tepelné zpracování ocelí – kalení, popouštění …


Z výše uvedeného je patrné, co se studenti v kurzu učí.

Vzhledem k častým otázkám je třeba ještě napsat, co se v kurzu NEUČÍ. Studium není zaměřeno na rozpoznávání původu, stáří a hodnoty hodin a hodinek. Nelze se v něm naučit ani jak vyrábět hodiny a hodinky. Je určeno pro hodináře - opraváře.